Rychlé info

MÍSTNÍ METEOSTANICE
7.9
°C
10.5
°C
7.9
°C
1021.5
hPa
19
km/h
48
km/h
max
0.0
mm/h
0.0
mm
today

Historie obce

 Obec Hořešovice se rozkládá v údolí Zlonického potoka na jihu Dolnooharské tabule, zhruba 10 kilometrů zsz. od Slaného, poblíž silnice Praha – Chomutov. Většinu své historie je s touto obcí spjata obec Hořešovičky – Velké a Malé Hořešovice.

Ves Hořešovice se podle nevěrohodné listiny připomínaná roku 1227, kdy odtud pobíral svatojiřský klášter na Pražském hradě desátek. O necelé čtvrt století později, v roce 1249 se podle vsi psal Heřman z Hořešovic a jeho potomci zde žili ještě ve 14. století. Známe jména místních vladyků: Bušek, Heřman, Přibyslav, Štěpán, Jiřík a Zdislav a také Sezema z Hořešovic.

Sezema z Hořešovic byl drobným rytířem, pocházejícím ze vsi Hořešovice na Slánsku. Od roku 1402 zastával úřad písaře desek dvorských a od roku 1413 úřad místo – sudího dvorského soudu a to až do své smrti v roce 1419. Jako úředník bydlel v Praze v domě u kláštera Matky Boží. Sezemův znak byl stříbrný dub na červeném štítu.

Vladykové z Hořešovic hráli významnou úlohu za husitských válek. Ze dvou zdejších tvrzí dnes zbyly pouze pomístní názvy (Na Dvořišti a Na Zámečku). Zbytky příkopů a valů tvrze v poloze „Na Dvořišti“ byly rozvezeny začátkem 19. století. Místo se nachází na zahradě čp. 18. Při rozvážení zeminy byl nalezen blíže neurčený hrot a meč a zároveň sklep s několika nádobami, později byly vyorávány základy zdiva. Průměr vnitřního prostoru tvrziště činil 36 kroků. Pozůstatky tvrze byly jistě narušeny výstavbou rodinných domů, o případné související archeologické akci však nemáme žádné zprávy.

Ve 14. století pravděpodobně vznikl zdejší gotický kostel sv. Petra a Pavla, neboť z roku 1352 pochází první zpráva o hořešovické faře. Tehdy odvedla papežský desátek 18 grošů. Jeho dnešní podoba je však barokní z roku 1717, poslední úpravy byly provedeny roku 1905. Kostel je jednolodní, obdélný, plochostropý, zatímco presbytář na východní straně je zaklenut valenou klenbou. Západní průčelí je členěno dvojicí pilastrů a prolomeno obdélným portálem. Interiér chrámu Páně zdobí rámový oltář z roku 1697 a obrazy od velvarského malíře z roku 1721. Kostel obklopoval – jak bývalo zvykem – hřbitov, z něhož se dodnes dochovala pouze zeď a jeden náhrobek z roku 1814. Kostel má samostatnou dřevěnou pozdně gotickou zvonici, která stojí severozápadně od průčelí kostela. Zvonice je vzpěradlového typu a pravděpodobně pochází z 16. století. Má podobu čtyřboké hranolové stavby na kamenné podezdívce. Střecha je kryta šindelem. Uvnitř se dochoval jeden zvon pravděpodobně z dílny mistra Bartoloměje Berounského z Nového Města Pražského z roku 1511.

24. dubna 1477 Vladislav Jagelonský, král český, připisuje Albrechtovi z Hořešovic na vsi Levonice, patřící postoloprtskému klášteru, kterou Albrecht drží zástavou již od krále Jiřího z Poděbrad, k původním zástavním sumám, ještě 100 zlatých uherských.

Obec často měnila své držitele. Roku 1547 ji mělo v držení město Slaný. Pravděpodobně Hořešovice přešly s městem Slaný do majetku hrabat Martiniců, které jako jediné královské město bylo potrestáno tím, že od roku 1623 bylo dáno do zástavy a roku 1638 bylo prodáno smečenskému hraběti do dědičného vlastnictví Martiniců. V poddanství zůstalo až do roku 1794, kdy bylo vyvázáno a přešlo pod ochranu vrchnosti.

V roce 1700 bylo v Hořešovicích 136 a v Hořešovičkách 152 „duší schopných svatého přijímání“. Za panování Marie Terezie bylo v roce 1770 první sčítání domů a lidí. Obec měla tehdy 15 velkých statků, 14 chalup, 1 kovárnu a 1 pastoušku. Roku 1774 byla postavena nad severním okrajem vesnice státní silnice Slaný – Louny, tehdy ještě prašná, na jejíž otevření se přijel osobně podívat sám císař Josef II.

Až do reforem v polovině 19. stol. patřily Velké Hořešovice z větší části pod panství Mšec (Schwarzemberkům) a Malé Hořešovice k panství Zlonice (Kinští). Velkostatek v obci patřil knížeti Adolfu Josefu Schwarzenberkovi

Roku 1863 byla na návsi umístěna socha sv. Jana Nepomuckého a v roce 1867 pomník obětem cholery, kterou sem zavlekla pruská vojska po prohrané Prusko – rakouské válce.

Roku 1890 byla otevřena nově postavená obecní škola ve Velkých Hořešovicích pro obě obce, na jejíž stavbě se, nákladem 6.000,- zlatých, také obě obce podílely. Roku 1894 byl zbourán „krchůvek“, malý hřbitov v polích nad potokem, ze severní strany mezi Malými a Velkými Hořešovicemi. Mělo to zřejmě souvislost s nově budovaným hřbitovem na okraji Velkých Hořešovic.

Dne 14. 4. 1923 byla obec Malé Hořešovice přejmenována na Hořešovičky a získala samostatnost. Během roku 1924 byl nad obcí postaven elektrovod z Ervěnic do Prahy se sloupy vysokého napětí a následně, roku 1925, byla obec elektrifikována. Dne 29. 11. 1927 byla zavedena soukromá autobusová doprava z Panenského Týnce do Slaného. Autobus projížděl Hořešovicemi dvakrát denně. Dosud chodili lidé do Slaného pěšky, což trvalo zhruba tři hodiny. Byla také zavedena linka až do Prahy, a to v úterý a v pátek, ráno tam a večer zpět. Cestovné stálo za jednu jízdu 16,- Kč. V roce 1930 začal, po již vyasfaltované státní silnici, jezdit autobus Louny – Praha. V roce 1932 měly Hořešovice 396 obyvatel a byly zde evidovány tyto živnosti a obchody: Cihelna, holič, 3 hostince, 2 koláři, konsum Včela, kovář, krejčí, 2 rolníci, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Hořešovice a Hořešovičky, trafika.

Po roce 1948 se Československá republika vydala směrem budování socialismu. Postupně zanikly některé tradiční živnosti. Jiné byly znárodněny a přeměněny pod vedením státem řízených firem a organizací. Samostatné rolníky nahradilo JZD, které se, mezi lety 1971 – 1977, spojením JZD okolních obcí, rozrostlo v gigantický podnik zaměřený na pěstování chmele a ostatních plodin.

V roce 1962 byla obec Hořešovičky sloučena s Hořešovicemi. V roce 1970 byla uzavřena škola a děti od 1. září začaly dojíždět do školy v Kvílicích, kam dojíždí dodnes.

Budování socialismu mělo negativní dopad na historickou výstavbu obce. Mezi lety 1960 – 1989 byla přetvořena tvář obce, Byla změněna náves, zbourány některé domy, byla přeložena silnice od návsi, která vedla kolem Runzova statku přes potok k statku Brátkovu a ven z obce. Byl zrušen rybníček na potoce a na jeho místě postaven nový most přes potok. Byla zrušena obecní váha proti Brátkovu statku, která byla přesunuta k velkostatku na konci obce, na křižovatku na odbočce na Bílichov a nakonec zbourána Papežovna a Brátkův statek. Na jejich místě vyrostly bytové domy. V tomto období bylo postaveno i mnoho nových rodinných domů a svépomocí i nová hasičská zbrojnice. Místo původní silnice přes potok vznikla lávka pro pěší.

V období socialismu bylo v obci největším podnikem v obci JZD. Dále zde fungoval hostinec, obchod se smíšeným zbožím, pobočka spořitelny, dětský lékař a lékař pro dospělé, holič a knihovna (lékaři a knihovna byly umístěni do budovy uzavřené školy) Ze spolků hasiči, svaz žen a myslivecké sdružení.

Autobusové spojení obce se Slaným bylo na dvou linkách. Líský – Slaný a Panenský Týnec – Slaný.

Po roce 1989 se obec opět změnila. Obec Hořešovičky je od roku 1990 opět samostatná. Některé firmy a služby pokračovaly, jiné vznikly. Zaniklo JZD a postupně obchody, hostinec, zrušen lékař a nakonec i pobočka spořitelny. V počátečním rozmachu vznikl obchod se smíšeným zbožím a obchod s potravinami, které však zanikly s nástupem supermarketů. Byli zde 2 truhláři, automechanik, účetní firma, zámečnictví – instalatérství, 2 elektrikáři a oprava chladícího zařízení. Většina tradičních řemesel spjatých s historickou zemědělskou orientací obce se neobnovila. Nakonec v obci zanikl hostinec i obchod. Proto si občané, opět svépomocí, za podpory obce, přebudovali domek řídícího vedle bývalé školy na obecní hospodu, která byla otevřena 20. 8. 2000. V roce 2008 byl uveden do provozu vodovod a v roce 2012 kanalizace. Od dubna 2017 je otevřen i obchod se smíšeným zbožím paní Lucie Filipové. Většina občanů za prací dojíždí, zemědělství se věnuje pouze několik rodin.

Dle sečtení z roku 2022, žije v obci 261 obyvatel.

Vodouch

Zdroj: Tvrze na Kladensku, Labyrint desky dvorské, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Hrady.cz, Adresář republiky Československé, Eva Pecinková – kronika obce Hořešovičky, Drobné památky

Základní informace

počet obyvatel 261
kraj Středočeský
okres Kladno
obec s pověřeným OÚ Slaný
starosta obce Tomáš Perlík
úřední hodiny středa 18:00- 20:00
adresa obec Hořešovice
Hořešovice 97, 273 74
telefon 312 57 95 31
00234371
č. účtu 10521141/0100
e-mail obec@horesovice.cz
web www.horesovice.cz

mobilní rozhlas – registrace

Verified by ExactMetrics